Hanácký národopisný soubor Olešnica Doloplazy

je spolek, který se věnuje uchovávání lidových zvyků, písní, tanců a krojů na Hané. Hanácké zvyky a tradice prezentuje na mnoha tuzemských a zahraničních folklórních festivalech a akcích.

Repertoár souboru tvoří lidové zvyky a tance zahrnující celoroční život prostého hanáckého lidu. Vybrané zvyky jsou zpracovány do tématických pásem. Jindy se jedná o samostatné tance, které lze libovolně vhodně propojovat a navazovat.

Hanácký národopisný soubor OLEŠNICA DOLOPLAZY, z. s. je zároveň dlouholetým organizátorem tradiční národopisné slavnosti Jízda králů v Doloplazích, která se koná každoročně o prvním červencovém víkendu.

Hanácký národopisný soubor Olešnica Doloplazy
Hanácký národopisný soubor Olešnica Doloplazy

Historie souboru

Snahy zachovat hanácký folklor v naší obci se datují do období těsně po válce. Největší zásluhu o vznik a podporu těchto snah měla skupina přátel pana Bohumila Zdařila a jeho manželky, pan Augustýn Navrátil, manželé Dočkalovi, Tomečkovi, Malíčkovi a další. Jejich zájem o hanácký folklór, o znovu prezentování dávno zapomenutých hanáckých tanců, písní, zvyků, o připomenutí nářečí, o znovu oživení hanáckého kroje a jeho součástí, byly hlavní pohnutky, které je vedly.

V roce 1947 byla v obci uspořádána první velká hanácká slavnost Hanácká svatba. V té době začala spolupráce s paní Marií Vařechovou z Prostějova, která vyšívala kroje a s některými činovníky hanáckého souboru Mánes z Prostějova, kteří ochotně předávali své zkušenosti. V padesátých letech již pod záštitou spolku Orel, místní organizace hasičů nebo zahrádkářů připravovaly další hanácké slavnosti. V roce 1951 na slavnosti Kácení máje vystoupil v Doloplazích hanácký soubor z Troubek na Přerovsku. O šest let později, v roce 1957, se konala velká národopisná slavnost Hanácká svatba zpracovaná podle Stanislava Krejčího. Na slavnostním programu se podílely národopisné skupiny z Troubek, Veselíčka, Dolan, Prostějova a Droždína.

V dalších letech jakoby tato národopisná činnost v Doloplazích ustala.

Až v roce 1968 k 50. výročí založení republiky uspořádali Bohumil Zdařil, Ing. Václav Tomeček, Jaroslav Dočkal, Jan Malíček a další národopisnou slavnost Hanácké dožínky. Jako hosté v programu vystoupili soubory Hanačka ze Slatinic a Mánes z Prostějova.

Manželé Kabelandrovi z Troubek spolu s národopisnou skupinou tanečníků nacvičili i s doloplazskými tanečníky Moravskou besedu. O úspěchu programu a celé slavnosti svědčí to, že skupina z Doloplaz byla pozvána na vystoupení do Drahlova. Nácvik tedy pokračoval a tak vlastně došlo k tomu, že byl při místní Osvětové besedě 11. 7. 1969 založen hanácký soubor. V té době měl soubor 29 dospělých členů a současně založený dětský soubor čítal 16 dětí. Na jedné z prvních zkoušek se členové souboru domluvili na tom, že soubor dostane jméno Olešnica podle místního názvu nedalekého potoka. Organizační vedoucím souboru se stal Ing.Václav Tomeček. Jedno z prvních vystoupení souboru bylo 24. srpna 1969 v obci Velký Týnec na Chmelařské slavnosti. Soubor Olešnica tenkrát tancoval Moravskou besedu, dospělí i děti dohromady. Toto vystoupení bylo významné tím, že se zde členové souboru seznámili s Dr. Aloisem Běhalem z Přerova. Hanáckým folklórem se Dr.Běhal zabýval již celou řadu let, vedl soubor při železničním učilišti v Přerově a pracoval pro soubor z Troubek. Navázal kontakt s našimi nadšenými tanečníky a přislíbil svoji spolupráci. Svůj slib dodržel a stal se na dlouhou řadu let nacvičovatelem a choreografem souboru. Nacvičoval a učil naše tanečníky hanácké tance sebrané a zapsané paní Ludmilou Mátlovou. Jeho spolupráce s naším souborem měla pro další období souboru nesmírný význam. Z dalších významných osobností, které se zasloužily o kvalitní program souboru je nutné jmenovat učitele zpěvu a výborného hudebníka Františka Švarce, jeho zásluhou měl soubor výbornou hanáckou kapelu. S úctou a vděčností dodnes vzpomínáme také na lidového vypravěče a zpěváka Josefa Kubáče a další členy souboru.

Činnost souboru se zdárně rozvíjela, přibývalo nových členů, především dětí a mládeže. Koncem května roku 1972 odjížděl soubor na svůj první zahraniční zájezd do NDR na 3. festival lužicko–srbské kultury v počtu 70-ti členů. Choreografii a nácvik po Dr. Běhalovi velmi úspěšně převzali kmenoví členové souboru Pavel Zdařil a Iva Zdařilová, kteří postupně připravovali nový materiál pro všechny složky souboru. Tak vznikla tématická pásma Svatba, Hody, Odvedenecká, Regruti, ale i jiné samostatné tance a programy.

V 80. letech se soubor účastnil mnoha vystoupení nejen v České republice, ale i v zahraničí například v Bulharsku, Dánsku, Maďarsku, Rakousku, NDR, Francii. Na počátku 90. let soubor prodělal generační krizi, kterou překonal jen pomocí organizačního vedoucího pana Ing. Václava Tomečka a pana Pavla Zdařila, který obnovil nácvik tanců a přípravu nových tanečníků. Přivedl tak do souboru novou generaci. Po absolvování prvních vystoupení v České republice následoval první zahraniční zájezd do polského města Jaroslaw na Mezinárodní folklórní festival. V následujících letech soubor pravidelně prezentoval hanácké zvyky, písně a tance na mnoha vystoupeních a festivalech u nás i v zahraničí. Naše taneční pásma se snažila potěšit a přiblížit hanáckou lidovou kulturu divákům v Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Itálii, Holandsku, Srbsku.

V této době převzal vedení souboru Miroslav Bílek a choreografii Iva Zdařilová. Do 90. let měl soubor vlastní hudbu a dnes spolupracuje s lidovou muzikou Jana Malíčka, který je zároveň autorem úprav notových zápisů.

Od svého založení soubor pořádá pod hlavičkou Osvětové besedy Doloplazy mnohé kulturní akce. Nejvýznamnější z nich je národopisná slavnost Jízda králů, ve které se divákům každý rok představí některé z domácích, ale i mnohé zahraniční soubory.